Náš příběh
Už více než 130 let jsme součástí života v Plzni. Podívej se, odkud přicházíme a jak se náš sbor vyvíjel.
Historie ve zkratce
Video o našem příběhu – odkud přicházíme a kam směřujeme.
Začátky (19. století)
Sbor Církve bratrské v Plzni patří ke společenstvím církve, která vznikla misijní prací křesťanské organizace z amerického Bostonu. Ta vyslala v roce 1872 do tehdejšího Rakouska–Uherska rodiny misionářů Schaufflerových, Clarkových a Adamsových.
Misionáři měli kázat v Praze a okolí evangelium s důrazem na osobní obrácení k Ježíši Kristu a závazný život z víry. Začali pořádat náboženské přednášky a zvát zájemce do svých domácností.
V těchto domácích skupinách uvěřilo v Ježíše Krista tolik lidí, že za 8 let, v roce 1880, mohl být založen v Praze první sbor nové církve, vedený kazatelem Aloisem Adlofem.
Církev si dala název Svobodná církev reformovaná. Název vystihoval oba základy víry – reformovanou zbožnost i důraz na nezávislost na státu.
Příchod do Plzně
Mladá církev převzala od misionářů základ víry i misijní zápal a začala zakládat další sbory.
V roce 1888 přišel její kazatel Karel Motl do Plzně. Původně působil jako distributor literatury biblické společnosti. Jeho misijní metoda byla prostá – nabízel lidem Bibli a zval zájemce do své rodiny k výkladům Bible.
Po dvou letech jej vystřídal Václav Hušek a po něm Pavel Zelinka. Jejich práce přinášela ovoce – společenství rostlo natolik, že se nevešlo do bytu a začalo se scházet v pronajatých prostorách.
Posledním místem byl velký sál domu v Plachého ulici. Psal se rok 1894, šest let od počátku misie v Plzni.
Vznik samostatného sboru
Plzeň byla zpočátku misijní stanicí pražského sboru. To se však brzy změnilo.
V srpnu 1894 byl ustaven samostatný sbor Svobodné církve reformované v Plzni. Prvním kazatelem se stal Václav Cejnar.
Shromáždění se nadále konala v Plachého ulici, a to až do roku 1903, kdy byl zakoupen dům v Doudlevecké ulici. V něm sbor sídlí dodnes.
V tomto období se do nového sborového domu dostaly také historické varhany, původně postavené pro Starou synagogu ve Smetanových sadech. Po potřebných úpravách byly přemístěny, opraveny a začaly sloužit při bohoslužbách v modlitebně na Doudlevecké ulici. Dnes patří k výrazným prvkům sálu a procházejí přípravou na odbornou obnovu.
Růst a šíření víry
Po Václavu Cejnarovi působili ve sboru další kazatelé – Václav Hušek, Jaromír Kovář a Jan Hochman.
Od počátku byl pro sbor typický silný důraz na misii. Nejčastější metodou bylo osobní pozvání přátel, sousedů a známých.
Tato jednoduchá cesta byla velmi účinná. Počet členů vzrostl během 10 let z přibližně 60 na 140. V roce 1925 již sbor čítal přes 265 členů a jejich dětí.
Rozšiřování do okolí
Touha sdílet víru vedla i k rozšiřování do okolních míst.
Vznikaly skupinky věřících například v Bolevci, v Plzenci, v Rokycanech, v Blovicích, v Třemošné nebo v Dobřanech. Lidé se scházeli v domácnostech, kde bylo možné zvát další zájemce.
Podobně vzniklo i společenství v Klatovech, které se později osamostatnilo jako samostatný sbor.
Život sboru v minulosti
Z historie prvních desetiletí vyniká ochota členů věnovat svůj čas i energii.
Cestovalo se pomalu a často pěšky – například i několik kilometrů na shromáždění a zpět. Program sboru byl velmi bohatý. Téměř každý den se konala nějaká aktivita – výuka, setkání, zpěv, práce s dětmi i mládeží.
Ve sváteční dny pak lidé trávili čas společně i na celodenních výletech.
Proměny názvu církve
Snahou bylo být blízký lidem ve svém prostředí.
Proto došlo v roce 1919 k přejmenování na Jednotu českobratrskou, jako přihlášení k odkazu Jednoty bratrské.
V roce 1967 byl název změněn znovu – na Církev bratrskou. Tato změna reflektovala i mezinárodní charakter církve a její působení mezi různými jazykovými skupinami.
Kazatelé sboru v průběhu let
Od vzniku sboru v Plzni se vystřídala v jeho čele celá řada kazatelů:
Přijď se podívat osobně
Historie je důležitá, ale nejdůležitější je to, co se děje dnes.